Přidat odpověď

Zuzini, to jsem nikde nepsala...právě naopak jsem pro řešení problémů...a pokud to nezvládám sama, tak to zkusím s odborníkem...a pokud vím, tak dobrý psycholog ten problém nezadupe do země, ale pokusí se pomoct se s tím nějak srovnat - jasně, že to nejde hodit za hlavu a říct si "odteď jsem happy", ale rozhodně si myslím, že by to mělo jít posunout aspoň do pozice, kdy nebudu denně brečet, trápit se a tím ubližovat dítku - za tím si zase stojím já, že dítko to, že je "nanáviděné" prostě vycítí, ať se bude matka snažit předstírat lásku sebevíc....jinak nikoho nesoudím, právě proto jsem se ptala Mickey, jestli to nějak zkouší řešit a jestli se to trochu s případnou pomocí odborníka posunulo k lepšímu.