Přidat odpověď

Majo já neříkám že si s ním nehraju nebo ho nepomazlím, s tím mazlením se snažím, ale je to prostě programový z mé strany, třeba jsem si stanovila rituál že večer když jde spát si s ním v posteli chvíli povídám a dám mu pusinku na dobrou noc a tak dál... ale prostě není to spontální, musím si to připomínat a je to na základě toho jak se chovám k mladšímu tak se snažím to cíleně kopírovat a aplikovat na staršího, ale není to spontální, jestli to chápeš. Ale když za mnou nečekaně přijde a přitulí se tak se automaticky leknu a odtáhnu, to je nějaký automatický reflex.

Ad hraní si s ním nebo čtení, o to jsem se snažila, ale to se fakt nedá- on si dělal vše po svém a hraje si sám takže společné hraní s legem končilo hysterickými záchvaty že to stavím naprosto blbě, nakonec si posbírá hračky a zařídí se po svém. Čtení v bleděmodrém, v životě jsem nedočetla souvislou větu, listuje zběsile, vše okomentuje po svém a chraň bůh ho opravit (kuřátko v obilí- obrázek na konci, kuřátko sedí v kukani a slepice před ním "kužátko sedí na záchodě a kaká a slepice utže zadešek potože kužátko bolelo bžíško potože papao zmlzlinu a bobonky sltašně moc, jo, jasný" a zaklapne knížku).
Na společné aktivity ho neužije, jediný co ho baví je že skládá puzzle, u toho vydrží věčně ovšem potřebuje stále nové. Ve školce říkají to samé takže není chyba jen na mé straně- celý dny buď sedí u puzzle kterýho tam mají plnej regál, nebo aktuálně skládá písmenka nebo číslice, mají nějakou montessori pomůcku proo 1. stupeň a u té vydrží sedět celé dopoledne, ani se nenají. Nebo pokud mají společný program se školáky, tak je takdy v klidu. Ale že by si hrál, to už v podstatě vůbec. No a to mu doma nenabídnu ani kdybych se na hlavu stavěla, doma jaksi nemáme regály puzzlí, didaktických her a pomůcek pro školáky, puzzle co má už zná nazpaměť a místo dětí 5-10 letých má doma jedno mrňavý batole, tak je jasné že se strašlivě nudí
Jako pro něj je naprosto ideální denní program když ho vyzvednu ze školky, domů na otočku se najíst a hned pryč, vlakem do sousedního města, nakoupit, na trénink, potom zas vlakem domů, dorazit v 8 večer, najíst se a rovnou spát, naběhá pár kilometrů a je happy. Což se nedá praktikovat každý den.