Přidat odpověď

Já měla na staršího toto

náramky teda neznám... nějak po druhém roce, do té doby jsem se neodvážila ho dát na zem někde kde to nebylo oplocené, nosila jsem ho na zádech v Ergu ale kolem těch dvou let řval jak pardál že chce ťapy ťapy. Nicméně za ruku nešel, vytrhl se mi a zdrhal, často do silnice, takže vodítko bylo jediné řešení jak ho nezabít a jak zajistit aby se nezabil sám, navíc jsem v druhé ruce měla kočár s miminem a nebyla jsem tak flexibilní abych ho mohla kdekoli kdykoli nahánět. Ale i na vodítku to bylo o nervy, oblíbená činnost byla jít vedle mě co vodítko dá cca metr a kosit šňůrou to co bylo nebo šlo proti nám- takže jsme koupili skejt a měl zákaz z něj slézat, občas se o to za jízdy ovšem pokusil, ale odchytila jsem ho... no a chodit bez vodítka tak nějak jako člověk začal 3 měsíce před 3. narozeninama, drží se kočáru a jde nebo běží, do té doby to bylo drama.
Takže chvíli jsme ho používali, ale pokud dítě není chodec a je zdrhací tak si moc nepomůžeš, bude dělat hovadiny i na vodítku. Jako hodně užitečné bylo např. jako pojistka na letišti nebo někde kde jsou davy lidí, ale že bychom díky němu mohli chodit každý den na mírumilovné procházky, to ani náhodou.