Přidat odpověď

Byli jsme spolu krátce a manžel byl naučený že se rodina vždycky točila kolem něj.Tehdy jsem dostala angínu.Nevěřila jsem co jsem si to vzala.Ležela jsem v ložnici vyřízená,40horečky,mluvit jsem nemohla,chodit taky ne,motala jsem se.On odpočíval v obyváku,četl si noviny...prostě dělal že tam nejsem.Chroptila jsem že bych ho prosila o čaj,nebyla jsem slyšet...musela jsem šeptat.Nakonec mě milostivě zaslechnul a otráveně mi donesl hořký čaj.Pak někam odjel,prý aby to nechyt taky.Já si říkala-co bude až budou děti a já lehnu?Takhle si teda manžela nepředstavuju!Začala jsem na tom pracovat,je pravda že to trvalo dlouho,ale vyplatilo se.Nedávno jsem zase lehla.Angína,40horečky,neschopnost si dojít i na záchod.Staral se o mě,čaj mi vařil,ptal se jestli nemám hlad,pořád mi něco nosil,o syna se postaral,všechno dělal samozřejmě a automaticky.Vůbec jsem o nich nevěděla a v klidu se léčila.Dneska ráno než odjel na ryby a já ještě spala nám udělal snídani,čaj,postaral se o syna....Pro někoho je to samozřejmost mít u manžela oporu ve všem,u nás to tak od začátku nebylo vůbec.Jsem moc ráda že je nakonec takový, má sice ještě další mouchy,ale kdo nemá že?Třeba na nich zase taky zapracuju...