Přidat odpověď

Smolíčko,
myslím, že důležité je, pro koho je důležitý. Pokud není důležitý pro tebe, pak fajn. Pokud je pro někoho velmi důležitý, tak ať je mu to umožněno. Já, být miminko a moci si vybrat, tak si asi vyberu být s maminkou, kde mi bylo v bříšku dobře, nechat se přivinout, ale to je to, co si myslím já, že si miminko asi myslí. My nevíme, co si miminka myslí, ale dle výzkumů, co se dělají na malých dětech to vyznívá spíše pro to přivinutí než proti. Ale pokud s tím nesouhlasím a nechci to dítěti dopřát, je to mé přání a respektuje se to. Jen kdyby se to tak bralo i opačně. Je-li to mé přání, aby se to respektovalo a nedělalo se okolo toho tolik cavyků, viz. různé přesvědčovací diskuze typu "my byli taky nošeni jen na kojení a žijeme" o tom to jaksi není. Je to o tom vzájemném respektu, o tom, dopřát každému co jeho jest v rámci norem (tj. pokud mu nechci ubližovat, nechci s ním odejít bez vyšetření atd.). Myslím, že někdy jde v porodnicích i o boj "moci". Zažila jsem to, je to o tom, že ONI MAJÍ PŘECI PRAVDU a my rodičky si jí proti nim musíme prosadit. Nevěřím, že v porodnici jde personálu čistě o dítě (na rozdíl od matky). Oni nechtějí přijít o ten primariát rozhodování a moci. V tom je ten zakopaný pes.