mno, tak moje matka první dítě rodila tak,že ani netušila kudy to dítě půjde ven
Skutečně byla vychovávaná v tak puritánské rodině, že je vůbec s podivem,že věděla jak počít. Porod byl hrozný - sestry byly zlé,neporadily, mamka ležela na spartakiádním lehátku neb nebyla volná postel. Syna jí nosily striktně podle hodinek na kojení ač byl hladový a řval jak tur. Vztahy mezi nimi nic moc. Myslím,že v tomhle případě skutečně porod ledacos ovlivnil.
Porod se mnou - k porodu si přitáhla mamka kamarádku porodní asistentku,která ji celou dobu uklidňovala, masírovala hráz, podporovala. Porod prý nádherný. Hned jak byla se mnou doma - kojila si podle svého (žádné časové harmonogramy) odmítala mě vážit ani cokoliv jiného ( v té době musela působit jako anarchistka
) Od malička jsme měly krásný vztah, máme k sobě velké pouto!!! A hlavně moje mamka vnímá druhý porod a dítě jako nádherý čas. S bratrem to bylo spíše o utrpení,protože se snažila dodržovat ty kraviny ohledně kojení, ohledně předkožky si taky užila dost hnusných reakci od pediatra ......