Přidat odpověď

Veveru jistě, stížnost jako pocit, že aspoň něco dělám. Já to psala hlavně proto, aby se od stížnosti neočekávalo neočekávatelné Nic proti. Ovšem nějak rozpatlávat soud bych si na místě zakladatelky asi rozmyslela, ptž takhle to vypadá, že i ona má máslo na hlavě (tím, že na tuhle hru přistoupila).

MMCH manžel má menší firmu - před každou (jakoukoli) kontrolou mám nervy v řiti já (jakožto nervově labilní citově zaangažovaný zaměstnanec zodpovědný za papíry), mezitím co manželovi coby zaměstnavateli je nějaká kontrola v těch místech, co mé nervy... ptž má na starosti důležitější věci a protože ví, že jsem pečlivá, takže si nad mými vzorně vedenými papíry úředníci chrochtaj blahem (no a že občas se mi v nich podaří nějaká pořádná bota? Drobný detailík, který se vždycky dá nějak napravit...). A pokud je to navíc nějaká větší firma (jak jsem pochopila - smlouva se posílá kamsi na ústředí), tak zaměstnavatel určitě má svoje lidi, kteří se mu tyhle kontroly a papíry starají