Přidat odpověď

Já byla u toho, když na policii šla vypovídat známá, která se stala obětí vyhrožování (šla podat trestní oznámení). Obě jsme se shodly, že kdybych tam nešla s ní, tak by to po chvíli otočila a vzdala, protože přístup byl totálně necitlivej, každej už od vrátnýho se ptal, o co jde a nestačilo mu to obecně - že pak neví, komu dotyčnou předat. Ono člověku se ty citlivý věci, navíc ve chvíli, kdy má nervy v kýblu, neříkaj zrovna dobře a už vůbec ne několikrát za sebou. Když jsme konečně byly u poldy, kterej to zapisoval, tak neustále přerušoval výpoveď braním telefonů, rozhovory s každym, kdo procházel kolem a požadavkem, zda by známá mohla ještě zopakovat, co říkala, než do toho něco vstoupilo - prostě to vypadalo, že vůbec nemá zájem ji vyslechnout. Co měli zájem říkat úplně všichni - no sepsat to můžem, ale stejně vám to bude k ničemu.

Závěr byl, když po X měsících přišel známý papír, že obviněný situaci vyřídil přímo s policií a oběť nemá právo vědět, jakej z toho byl závěr.