Přidat odpověď

Bydlíme od prarodičů 300km (tchánovci) a 400km (můj otec, mámu nemám). Tatínek nám to nevyčítá a nevyčítal, je hodně soběstačný, máme se rádi.
Tchánovci vyčítali a vyčítají, občas, nežijí spolu, a můj manžel byl jejich hromosvod, který je teď moc daleko ka časté ataky... tak mu aspoň už pár let oba denně volají kvůli čemukoliv... nebylo to o moc lepší, když jsme žili 15km od nich, tchyně nezkousla, když se její 26-leté dítě odstěhovalo z rodného hnízda do podnájmu na vedlejším sídlišti... bo ho matka dusila. Jednou mi řekla, že by ji nikdy nenapadlo, že se syn (můj muž) odstěhuje, čekala, že s ní zůstane navždy a bude za ni vše řešit, jako to od mala dělal...
Vzdálenost je jen záminka...
Držím palce!