Přidat odpověď

sojko,
mám obdobně staré a těžké mimino, vařím když si dává šlofíka nebo ho mám na zádech v manduce.
A ty jídla co jsi zmiňovala zrovna opravdu nedělám, přijde mi to jako (zbytečně) složité.
Dělám prakticky výhradně taková, co se "nahážou suroviny do nádoby a nechají reagovat"... takže žádné knedloidy i s těstem (nebo halušky...), omáčky a pečeně...
Do polévek nedělám ani nočky ani kapání, přihazuju po hrstech jáhly, pohanku, červenou čočku, dle libosti.
Knedlík koupím, jídlo co by k němu byl potřeba máme stejně tak třikrát ročně.
Nejvíc času strávím loupáním a krájením zeleniny/masa, vařím takové věci a v takovém nádobí, že u toho nemusím stát a míchat.
Nebo dávám zapéct, syrové suroviny naházím do pekáče, strčím do trouby a to je z mé strany vše, pak akorát rovnou nakládám na talíře.
Super věc je parní hrnec, to stání u plotny odpadá úplně.
No ale pro někoho je "jídlo" jen omáčka s domácím knedlíkem a nějaký maso. U nás jsou takováhle jídla jen tehdy, když má někdo zrovna náladu stát dvě hodiny v kuchyni