Přidat odpověď

My se odstěhovali 15 km a byla to tragédie, každý den jsem musela naběhnout domů, vyluxovat, umýt nádobí, vytřít, vynést koš (to už jsem byla i vdaná)
Pak jsme se odstěhovali 100 km a byly pořád komentáře, že tam jezdíme málo (on je ten měsíc krátký 4 víkendy - jedny rodiče, druzí rodiče, pomoc na jedné chalupě, druhé chalupě a vlastní čas žádný) a výčitky kvůli všemu.
K nám nejezdili, protože od nás k nim to bylo jen 100 km, zatímco od nich k nám, nekonečně daleko.

Pak jsme se odstěhovali ještě dál - trasa po dálnici, takže rychlejší, měli jsme dítě a byli u nás pečení vaření

Teď bydlíme v jiné zemi a když už jsme někdy v ČR, tak jsou rádi, že můžou mít na víkend děti. Tak 2x za rok na chalupu, k nim na Vánoce.

Jenže se chystáme zpět a už vystrkují růžky ... manžel vychovává děti špatně, podle školení o výchově dětí předškolního věku jeho chování neodpovídá ...
Já nemám rodiče dostatečně ráda, jiné děti,co bydlí v zahraničí denně rodičům telefonují (několikrát), alespoň podle tvrzení mých rodičů.