Přidat odpověď

Mě kdyby někdo nechal spát celý den v nemocnici, tak by mi to opravdu nevadilo :)

Já jsem byla v nemocnici jako dítě často a cca od dvou let, a že tam nemám rodiče mě netrápilo (rodiče jsem milovala, ale vysvětlili mi, že jsem tam, abych se uzdravila, že to bude bolet, ale že je nutné a tak jsem to tak brala).

Jedinou negativní vzpomínku mám asi z 2,5 let (to jsem tam byla z konkrétní věcí, proto vím i věk). Spali jsme v postýlkách bez polštářů a peřinek (sestřičky nám vysvětlily, že v nemocnici je teplo a navíc to není zdravé) a já jsem si vynutila jeden dospělácky polštář a tím jsem se přikryla, protože jsem bez peřinky zkrátka spát neuměla.