Přidat odpověď

Sojko, já první dítě rodila třicet hodin (a dvě hodiny jsem tlačila) a myslela jsem si, že fakt umřu, neb jsem dva dny nespala a nejedla... ale kupodivu po narození dcery jsem byla docela čiperná. Hlavně jsem měla štěstí, že jsem rodila v porodnici, kde mě i s miminem šoupli pod peřinu (z druhé strany měla dcera tatínka) a tam jsme si užili první dvě hodiny (po porodu placenty a šití).
Akorát že jsem byla blbá, nad ránem jsem na dvě hodinky spící dítě dala na sesternu s tím, že si odpočinu. Místo toho jsem lítala po pokoji jak běsná a nemohla jsem se dočkat, až budu mít dítě u sebe.
Nepopírám, ež někdo může být po porodu grogy a fakt si potřebuje odpočinout.
Ale sama jsem zažila, že i po náročném porodu jsem byla nejspokojenější, kdy bylo miminko u mně.
KOneckonců, i to mimino třicet hodin dřelo jak mezek, aby se dostalo na svět. Tak melo nárok užít si klídek u mámy...