Přidat názor k článku Nejčastější mýty o kojení I

Bože! My jsme snad ležely ve stejném špitále!
Já prvorodička, plánovaný císař v epidurálu, bolesti po operaci strašné, kluka mi ukázali odpoledne 2x - ani se ho nikdo nesnažil přiložit a já se nemohla hnout - jen jsem se bála, abych mazlíka neupustila nebo nezmáčkla, z každé ruky jedna hadička (o cévce nemluvě), pak přiběhl ortoped, dítě rozeřval, vyštěkl na mě, že má problém s kyčlema a odešel a nakonec mi vzali i to mimino s tím, že má žloutenku. Na pediatrii se ještě nakazil stafylokokem... no klika, že jsem byla pod hormonama a za pomoci SMS se všemi přáteli se snažila aspoň rozkojit, což se povedlo do dvou dnů.
Mezitím mi chodil pediatr vykládat, že mimi krmí zmraženým MM. Jojo, kulový! Viděla jsem dekurz - celou dobu ho futrovali Nutrilonem!
Strávila jsem pak na pediatrii ještě x dní a učila se kojit zkroucená na tvrdé židli v poloze, kterou když jsem změnila, dostala jsem vynadáno, že takhle to nejde (kojím tak dodnes a všude se to uvádí jako běžná věc ). Jinak ale byly sestřičky báječné a trpělivé. Jako učitelka oceňuju, že nezvyšovaly hlas a nepoužívaly násilí - musí to být na palici pořád kolem dokola koukolem, dnes a denně zvládat vyděšené matky...
Náš chlapeček byl zesláblý infekcí, do toho tam vřeštělo dalších 8 nešťastníků (za dětmi se docházelo každé 3h - o rooming in jsme si s ostatníma mámama mohly nechat zdát)...no paráda! Poctivě jsem ale pumpovala s odsávačkou a prvních pár týdnů střídala odstříkané mléko přes stříkačku, flašku až k vlastnímu kojení... Klukovi bude brzo 5 měsíců a kojíme jak pitomí - plně a neustále, protože nám nastal růstový spurt