Přidat odpověď

Vůbec se netrap, brzy se to zlepší. Jako bys psala o nás - nespavec, neustále plačíčí, později vzteklý, velmi akční - všechen nábytek jsme šroubovali ke zdem atd. Manžel chodí z práce v 19. hodin, na všechno jsem byla sama v novým nezybydleným nehotovým baráku, bez plotu, málo peněz, babičky k ničemu. U nás to vyvrcholilo tím, když po pádu ze schodů na hlavu jsme měli jít druhý den k doktorce (v nemocnici řekli bezpodmínečně hned ráno)na kontrolu a on se odmítal převléct. Co jsem mu násilím oblékla, to si stáhnul. Scéna na celé dopoledne. Vysvětlovala jsem, mu, že tepláčky má špinavý a mokrý a že si musí vzít jiné kalhoty, dodnes slyším vřískání: "chci špinavý, mokrý". Když jsem mu nasekala, bylo to ještě horší. Věděla jsem, že nám ujíždí jeden autobus za druhým a že už to tam nemusíme stihnout do konce ordinační doby. Úplně vyřízená jsem mu řekla, že ať si nechá to špinavý, že nikam nepojedem a šla jsem pryč, pak za mnou přišel sám, ať ho teda obléknu. Někdy pak na něj tohle platilo. Ptala jsem se ten den u doktorky co s ním, jestli je to vůbec normální a ta mi řekla, že tohle chování má teď "v popisu práce". Po třetím roce, co tak nějak pobral rozum a nechal si leccos vysvětlit to postupně přešlo, dneska jsou mu čtyři a je hodnej. Přeji hodně sil a hodné miminko.