Přidat odpověď

uvedu jeden praktický příklad. Děti byly nemocné, potom rekonvalescence, doma už nám to lezlo krkem. Včera jsme po dlouhé době vyrazili do zoo, dneska menší oslava narozenin v poledne a potom nakupování ve velkém obchoďáku, ke kterému nás přemluvila dcera, hrozně po tom toužila a my tam potřebovali něco koupit. Spousta světel, milion lidí, tisíc a jedna podnětů. Dnes večer byly obě děti totálně předrážděné, nemohly vůbec usnout, usnuly až v deset. Večer byl opravdu protivný, protože obě děti vyváděly jak kdyby si něco šlehly. Rozhodla jsem se je zítra co nejvíc zklidnit, zůstaneme na našich zaběhaných trasách, kde je sice hodně podnětů, ale nic extra vyjímečného. Vím, že to oběma dětem pomůže a večer budou zase ok. Mám prostě zkušenost, že když mají podnětů moc, tak jsou potom předrážděné a to přesto, že pro jiné maminky by dvě aktivity po sobě byly ok. Proto si myslím, že podněty a rozdrážděnost dítěte spolu souvisejí. Určitě souhlasím s Kohnovou- je hyperaktivita typu ADHD, se kterou se dítě narodí a je to záležitost CNS a potom je taková hyperaktivita, kterou způsobujeme našim citlivým dětem my rodiče sami, když je neustále zaplavujeme množstvím podnětů a ony je ještě nedovedou tak moc zvládat.

Jinak chci všem poděkovat za příspěvky do diskuse, rozhodně mě nutí zamýšlet se i jiným směrem. Vedu v jednom mateřském centru diskuze na různá témata týkající se dětí a vaše názory jsou pro mě důležité.