Přidat názor k článku Markýz de Sade junior

Dítě bylo neplánovaný, prostě se to přihodilo. Na potrat bych nešla, manžel dítě chtěl, nebyli jsme zas v tak zoufalý situaci, abychom neměli třeba co jíst nebo kde bydlet. Vůbec jsem neuvažovala o tom, že bych na 3 nebo 4 roky přestala pracovat, dělala jsem normálně pořád, měsíc před porodem a chvíli po porodu jsem si dala pauzu a strašně mi to chybělo. Skončila jsem na antidepresivech. Jakmile jsem začala zase dělat, mohla jsem prášky spláchnout do záchoda a bylo všechno OK. To je tak nepochopitelný, že někoho práce baví, že je pro něj důležitá? Ty prachy nejsou všechno, bez nich by se člověk obešel, ale já prostě potřebuju dělat. Nemyslím si, že by to bylo na úkor dítěte, necítím žádný výčitky, syn není zanedbanej, ani frustrovanej, je to normální veselý, spokojený dítě, akorát nadměrně akční a trochu brutální. On chodí k babičce rád, když tu má na hlídání nějakou tetu, tak je taky v pohodě, neřve, když ho vezu k tchánům, naopak se tam těší. Já si fakt nemyslím, že dětem se musí člověk cele obětovat. Hlavně - někomu to evidentně ke štěstí nestačí.
To jako nikdo, kdo má řekněme exponovanější povolání by neměl mít děti? Co herečky, moderátorky, zpěvačky, například? Když vidíte v TV nějakou ženskou, co má doma mimino, taky jí nadáváte, že je to máma na baterky, když nesedí doma na zadku? Ono opravdu nejde v některých profesích vyskočit z rozjetýho vlaku a vrátit se za pár let. Už by o vás nikdo nemusel stát. A co potom? Budu za pár let synovi vysvětlovat, že chodí do školy v teplákách, protože jsem kvůli němu musela přestat dělat a teď už se nechytám? Ony čím jsou děti starší, tím jsou finančně náročnější a já bych se docela nerada dostala do situace, kdy syn nebude moct chodit na nějaký kroužek nebo jet na lyže proto, že na to nemáme. Jistě, materiální zabezpečení není všechno, ale vůbec to není tak černobílý, jak si někteří z vás myslí. Jako že buď je matka doma a pak je dítě šťastný, nebo vydělává a je nešťastný. To je podle mého názoru kravina. Dítě je šťastný, když vyrůstá v pohodový rodině, a mě teda nepřipadá pohodová rodina, kde rodiče obracej každou korunu, ale co pět minut dítě hladěj a říkaj mu, jak ho mají rádi. Asi tak.