Přidat odpověď

Přijde na to, jak staré děti máš a jak moc je to nakonec bude bavit.

U "nás" na diskuzi podle narození teď dost frčelo pečivo ze slaného těsta - vykrajovat jako perníčky a pak upéct, navázat mašličky a někam navěsit třeba. Moje děti jak zjistili, že během tvorby nemůžou ujídat(protože to těsto je fakt co se chuti týče hnusný) nechtěli dělat ani jeden, ale zase se zdatně šermovali válečkama na nudle, zatímco já jsem v potu tváře a s nervama v kýblu vykrajovala a doufala, že se zatím nezabijou navzájem. Starší (necelých 6) mě pak vzal na milost a aspoň dělal do těch ozdobiček dírky pro ty šňůrky. To se mu celkem líbilo.

Další přiblblý nápad jsem měla, když jsem chtěla dělat řetězy z papíru na stromek - my tím zdobíme místo těch blýskavých - máme rádi stromek, co hraje všema barvama, ale mladší loni většinu řetězů odeslal do věčných lovišť. Starší byl poměrně ve svém živlu - než se mu začly slepovat lepidlem ruce k řetězu, pak ho to už nebavilo. Mladší byl taky ve svém živlu a než jsem stihla nastříhat zbytek proužků na řetěz co nenastříhal starší, tak lepidlem pokreslil zdi v chodbě a pokojíku.

Na takové ty vystřihovánky na válení se všude možně a papírové kapry do oken, kam by se lepily šupinky už nemám ani odvahu, ani nervy.

Ovšem ještě se chystám péct s nima perníčky. Nepoučena z předchozích nezdarů doufám, že tentokrát to vyjde!