Bel,
z toho je jasně vidět, že každej chce to, co nemůže mít. Kamarádit se se mnou chtěl vždycky každej, chodit do hospody, dělat zpovědníka, když ho nechala/nechtěla buchta, blbnout, pořádat ujetý akce - na to jsem byla dobrá. Ale já chtěla, aby se do mně nějakej zamiloval, ne abych ho já musela uhnat a pak poslouchat, že bude stejně navěky milovat tu "krávu" Alici, Kamilu, Martinu, Jindřišku apod., která mu TAK ublížila, škoda, že nebyla tak fajn jako já... bůůů... bééé...
Přede mnou snad každej chlap brečel. V 99% případů kvůli jiný ženský.
Víš jak bych chtěla, aby JEDNOU JEDEN brečel pro mne? Aby se pro mne trápil? Psal ty básničky, skládal písničky???