Přidat odpověď

jéééé, sally, hřebíček na hlavičku.......

o tom jsem taky chtěla psát. Nějak jsme posedávali, já a kamarád .... a přišel manžela přinesl kytku - jen tak, prostě mi dal kytku.....

kamarád v poklidu, přišel ti manžel...., jsme se přivítali, klasické fráze, co k jídlu, chceš kafe... manžel zasedl ke kávě

a do toho přijela kamarádova žena, blízká kamarádka. Kytka stála na stole ....
"no, Pavel jede k tobě na kafe s kytkou´"..... už jen tím mne vytočila... "ne Pavel, tu kytku přinesl můj manžel"....

kafe, klídek, zákusek, děti si hrály... a pak ten blesk "Pavle, ty se ke mně chováš blbě, nenosíš mi kytky,, on jí kytky nosí atd..., nejsi .... to a to a to neděláš!" ... to jsem jí řekla před Pavlem "no, ti zejtra přinese kytku a budeš mít radost?"

asi měla... Pavel prohlásil, že s ní k nám už nikdy více, co kdyby manžel koupil robota. Druhý den nastoupil s kytkou a reakce? "cos udělal, že mi neseš kytku??"


vzápětí regulérně prohlásil, že k nám nikdy (nic ve zlém vůči nám) a že nebude za..... (přirození a zpovídat se)


takže je hezké dávat, když je hezky přijímáno...