Monty, otázka zní... proč jsi teda ta kámoška? Pokud se jako kámoška chováš, jako ke kámošce se k tobě budou chovat. Nepřijde mi na tom nic složitého.
Neexistují jen dva typy žen, jak tu párkát zaznělo... opakem kámošky není blonďatá diblice-slepice. Člověk může být normální ženská, něco umět, něco ne, a nestylyzovat se ani do slepice, ani do parťáka.
Co od mužů chceš? Dostávat básničky? Tak inspiruj, když ti to musím narovinu napsat. Pochybuju, že doblíček někoho inspiruje k psaní veršíků.
Chceš být za ženu a chováš se jako chlap, jako jeden z nich, jak sama píšeš. Co vysíláš, to se ti vrací zpět, fakt mi to přijde logické.
A hlavně teda, co jsem si všimla už vícekrát od tebe... chlapama se strašně zaobíráš a necháš na sobě téměř dříví štípat. Jsi na jejich hodnocení amínění hodně závislá. Vnímám tě tedy přesně naopak, než většina tady. Ale neznám tě, jen z pár příspěvků.
Dle mě jsi chytrá, schopná, trošku nevyrovnaná a nesebevědomá, a muži jsou alfou a omegou tvého života.
Taky jsem s nimi měla problémy, dokud jsem se jejich světu přizpůsobovala.
Zaujala mě tvá věta, jak s chlapy nemluvíš o tom, co zajímá tebe. To jako proč? Myslíš, že mužský svět je zajímavější než ženský?
Já čím jsem starší, tím mám ženy raději. Doufám, že v čistě mužském kolektivu nikdy pracovat nebudu
Moc se jima nezaobírám, vlastně skoro vůbec. Zkus to taky, nehodnoť se jejich očima. Zskus ty vlastní.
Dle mě nejsi kámoš,o kterém je tvůj úvodní příspěvek. Jsi "jen" ženská, kterou nikdo nenaučil se tak chovat a být na to hrdá. Neznám chlapa, kterej by nebyl rád, že je chlap. Znám málo žen hrdých na to, že jsou ženské. Nechápu, nechápu...