To víš krev je krev a voda je voda. Moje tchýně se ve své dceři vidí, až nezdravě. A přitom dokákže kritizovat a rýpat do jejího přítele kvůli stejným zlozvykům, co dělá její dcera, ale u ní je nevidí (nezdraví, nenabízí pomoc apod). Moje babička nedělala rozdíly zda jde o děti syna nebo dcery. Ale nejradši má mě a to ne kvůli tomu, že jsem od dcery, ale proto, že jsme si nejblíž, možná, že jsem nejstarší..nevím, je to vzájemné. Až mi to vadí, že to tak říká. Ale rozhodně to nebylo tak, že by některé z vnoučat nechtěla hlídat, nechtěla s ním trávit čas.
Poradila bych - vychladni, zítra moudřejší večera. Snaž se nepřenášet spory na děti. Tchýni popravdě říct, jak jí děti milují a jak jsou zklamané, když návštěvu zruší atd atd - nebo ať jí to řeknou sami
. Víš, dceři odpustí cokoli, ale to, co jí řekneš ty, to si bude pamatovat vždy a ještě to zveličí. Tím ale nechci říct, že máš na sobě nechat dříví štípat..