Přidat odpověď

Chris, ale babi není povinná nic "řešit". To je prostě smůla (tvoje). Dle mého děti nebudou přeci smutnit půl dne, že babi ten den - týden nemá na ně čas nebo náladu, a tu hoďku než na to zapomenou to snad vydržíš. A pokud ji nebudeš nějak rafinovaně omlouvat, ale řekneš na rovinu, jakými slovy je babi odmítá, nebudou brzy nevoli obracet vůči tobě, ale ochladnou vůči babi, a pak už tolik smutnit nebudou. Dle mého stačí, když jim pobyt u babi nebudeš slibovat, ale řekneš, že "možná ve středu, ale až jak řekne babi". A ve středu když babi řekne že ne, tak nebudou tak zklamané, ne? Nevím, jak máš staré děti, ale bude snad lepší, když se s ní nebudeš chtít rovnou "rozejít", ale holt styk s dětmi bude méně častý, když přibylo jiné vnouče. Někteří prarodiče na vnoučatech nevisí, a jak jsi říkala, asi se s nima bavila spíš "kvůli sobě" a teď je nepotřebuje. Co se dá dělat. Tak se neuvidí každý týden, ale jako řada jiných rodin jen párkrát do roka. zVYKNETE SI. Neber si to tak. Zdá semi, že si to bereš moc osobně. Nemyslím, že bys babi mohla změnit, natož její vztah k dceři. Nečil se tím. Děti se za pár týdnů adaptují na novou frekvenci návštěv, a smutné oči mít nebudou...