Přidat odpověď

Sally, souhlasím s tím, že Monty není vyrovnaná osobnost, ale na druhou stranu patrně řeší vztahové věci dosti věcně, což považuje za přednost.

Ale! Okurky k posteli opilce může být z jeho strany vnímáno jako určitý výraz "podlejzání" a závislosti, ovšem věřím, že Monty to tak necítí - ona (stejně jako já) si umí představit, jak hnusně mu je, a že mu ty okurky udělají dobře, no tak mu je poskytne k ruce. Prostě chce, aby mu bylo líp. Problém začíná v okamžiku, kdy se jí zdá, že mu okurky přisunuje už dost dlouho na to, aby jeho napadlo přisunout zimní boty, zvlášť když Monty řekne věcně "je mi zima na nohy, kup mi boty". Protože v ten moment jemu logicky připadá taková prosby jako žert, kdežto Monty naopak jako jasná pochopitelná splnitelná žádost. A jsou najednou jaksi "mimo sebe". Každý má svou "pravdu" vidí věc ze svého pohledu jako jasnou věc, ovšem každý totálně jinak. On jako " ale blbost, co bych jí kupoval boty, však se bez nich to statečné obětavé děvče obejde nebo si je samostaně koupí sama, okurky přisune tak jako tak, jsem již rozmazlen, snad nečeká, že se teď změním" a ona " tak snad su za všechnu tu péči zasloužím aspoň ty nohy v teple".