Rozhodně je špatně,že manžel podkopává autoritu,rodiče by měli být za jedno,ale mnohdy to tak asi nebývá
. to je pak hned problém. snažit se promluvit-což jsi nejspíš už udělala x-krát...je špatné,když jeden něco zakáže a druhý povolí,dítě pak neví,kde má hranice a holt toho bude využívat..
u nás je to zase tak,že manžel od rána do večera v práci,syn ho nevidí nějaký den vůbec. od malinka táta zkrátka na blbiny,na výchovu moc ne
,na tu nemá čas..jen si poblbnout před tím,než jde dítě spát a hotovo.tak to bylo od mala a teď je to čím dál horší
.
syn absolutně neposlouchá manžela-ale vůbec. jak je se mnou a s dcerkou,pohoda. poslechne většinou ve všem,někdy má samozřejmě dobu,kdy zlobí,ale to každé dítě.
ale manžela zkrátka neposlechne v ničem.ráno scény při chození do školky-to jsem si prosadila,aby něco měli společného! nechce se svlékat,oblékat,jíst...ve školce už se převlékne v pohodě. večer nechce jít spát,vzteká se řve,že chce ještě pohádku atd,vždy to končí řevem
.prostě tatínek párkrát povolil,syn si to pamatuje a myslí si,že to tak bude asi vždycky..já řeknu ne a je to ne,ať se děje cokoliv,ale manžel to párkrát psychicky neunesl a dovolil něco a je to
.nevím co s tím,jsem z toho mnohdy na mrtvici co dělá-on je navíc děsný nervák od narození a hister. záchvaty až do bezvědomí byly na denním pořádku skoro rok..to bylo děsné období..