Vrnimůro, neopovrhuji. Mám spoustu kamarádek, které se naplno věnují rodině a nic jiného nepotřebují a mám je ráda. Pravda je, že víc si rozumím s těmi aktivnějšími. A poslední dobou mám na sídlišti nedobrý dojemz některých mamin. Možná se to do diskuse kapku promítá. Přistěhovali jsme se sem před půl rokem. Ty mamči tu bydlí podstaně déle, většina z nich už pracuje. Problém je v jejich úzkoprsosti. Znají se mezi sebou, nováčky a lidi, co nějak vybočují, odsoudí už od pohledu. Dřív jsem s nimi trávila hodně času v naivitě, že to třeba bude lepší. Teď už se nezapojuju. Taky není do čeho. Na telenovely nekoukám, pomluvy mě nezajímají, a vyhazovat z hřiště děti, které mi nesednou, mě taky nebaví. Takovéhle chování je mi odporné a raději chodím s klukama na vzdálenější hřiště.
To neznamená, že tyhle typy lidí přispívají do diskuse. Ale spíš reaguji na některé názory bez rozhledu. V noci mě napadlo, co bych dělala, kdybych věděla, že mám jen roky života. Rozhodně bych se vykašlala na studium a další nepodstatné věci a věnovala bych se maximálně chlapečkům a manželovi. Tuto informaci nemám, tak se věnuji i vzdálenější budoucnosti. Ale vypovídá to o tom, co já osobně považuji za nejdůležitější.
A taky, každý si může vybavit něco jiného, když se řekne "žena, žijící plně pro rodinu". I Petrunela pracuje. Někdy je těžké se navzájem pochopit s pár informací na netu. Ber příspěvky s rezervou, možná je to jen špatně napsané.
Předchozí