Přidat odpověď

Jak to říct - sama to nemám ráda, když někoho v tomhle stylu "potkám" v krámě - když jsem zrovna sama, ne že bych prudila ale štve mě že když už jsem se vydala bez dětí, stejně nemám klid. Ale bohužel ani mě se to nevyhne když musím s dětmi. Starší je děsně užvaněná, neustále má plno otázek, těžko se mi přemýšlí a soustředí když potřebuju něco vybrat nebo se poradit s prodavačkou. Mladší je taky drnda a navíc by všude lezl, teď už chodíme dost bez kočáru takže chce hrozně "sám" ale nemůžu ho nechat, je všetečka, no ale když ho vezmu do náruče tak se mu to kolikrát taky nelíbí, navíc se ti dva věčně dohadují mezi sebou.... Kolikrát se prodavačce omluvím že přijdu jindy a taky vypadnu aniž nakoupím. V krámě kam chodíme pro běžné potraviny (menší obchůdek) mají naštěstí košíky-vozíky, tam mladšího posadím, ale taky mi už utekl mezi regály když jsem platila u kasy, nebo jak jsou tam úzké uličky tak dosáhne na zboží.... zabírá jen dát mu do ruky třebas rohlík, no ale někdy ho pak plive na zem (Sbírám)....
Nemám to moc ráda, někdy jsem tolerantnější někdy ne, často mi ale stoupá krevní tlak a říkám si jak mohla evoluce dopustit něco takového jako uvřískané děti, vždyť je to proti pudu sebezáchovy...... nj, jsem poslední dobou nějaká přetažená. Z čehož usuzuju že můžou být takto otrávené i ty prodavačky a pokud mi vyloženě nějak neomaleně nedají najevo ať odejdu a jen se xichtí, nic si z nich nedělám, mají na to právo.