Niono,
mám tři děti a s tím prvním jsem si užila
. Vztekal se, ječel, řval, běsnil a válel se po podlaze kdekoli a kdykoli...Trapný mi to bylo a taky jsem měla pocit, že je to moje vina a že žádný dítě se nechová hůř...
Další dvě děti se chovají tak, že jsem za vzornou a schopnou matku, ke který vzuhlíží ty "matky běsnících spratků" s e směsí obdivu a nenávisti...
Jak já jim rozumím a kdyby tušily...
Takže radím přežít to období, pokud to jde, tak si dopřát nakupování bez dětí, časem to přejde...