Není mi to trapné... to bych se asi ustyděla... Je prostě takový a jako takového ho beru. A lidi kolem jsou mi srdečně fuk. Ti co ho znají, ví jaký je a ti co ho neznají (no name lidi v krámu ho už nikdy neuvidí) mi můžou být ukradení. Dokáže sebou mezi regálama (a nejen tam, klidně na ulici, uprostřed silnice.. kdekoliv) mrsknout o zem a ječet.. no a co
Do krámu ho beru většinou uvázaného na kočáře. Mám tři děti a jen dvě ruce....
Jediná chvíle kdy mi bylo OPRAVDU hodně trapně, kdy u nás v krámu (jakože to NIKDY neudělal a důvěrně ho zná) zaběhl za regál a nakousal rohlík... místní babky házely neskutečné pohledy a já v tu chvíli chtěla být metr pod zemí, ale NIC se nestalo..rohlík jsem zaplatila, Kubeš dostal přes zadek a skončil na kočáře a šmidlík...