Taky jsem mívala jisté předsudky, když jsem před lety viděla vzteklé dítě a řvoucí matku.
Vlastní děti mě vyléčily. Ale dlouho mi trvalo, než jsem dokázala reagovat na veřejnosti a necítit se u toho trapně. Dnes na maminy se vzteklými dětmi koukám s respektem.
A taky jsem se naučila neřešit nevrlé prodavačky a nejlépe se takovým obchodům vyhýbat. Zrovna včera jsem peskovala v papírnictví syna (a pak ještě celou cestu k autu, až se za námi ohlíželi kolemjdoucí... mě vytočil po dlouhé době), byť je mu devět, někdy fakt překvapí a prodavačka koukala velmi nepříjemně a vůbec byla divná. Příště půjdu do jiného papírnictví.