Ahoj, nevím co odpovídaly ostatní maminky, nedočítala jsem...
taky mám vztekací dítě, jenže jí je teprv 11m... asi zatím moc nechápe, i když si myslím že chápe moc dobře a jen zkouší. Jenže kdyby se jen urazila, madam začne ječet, rudne, prohýbá se.... klasika.. půl rodičů čučí, jestli dám třeba na zadek (zasáhnu "silou rodičovskou, Džamila nedžamila) a druhá půlka jsou ti, co čekají na jakýkoli náznak a hend řvou, jak dítě týrám apod... Zatím to řeším v krámě slovně, což teda zabere jen někdy, ale zatím to funguje.. Holka má hlas jako zvon, takže ve chvíli, kdy začne ječet, vědí o tom spolehlivě všichni od vstupu po pokladnu...
taky nevím co s ní!
Dítě beru všude kde to jde, obchody, úřady, atd.. k dr ji nevodím, leda na gyndu, tam je sestra vždy zvědavá, jak dětičky rostou, mají tam i pro ně hračky...ale i tak tam jdu vždycky třeba s mámou, abychs e mohla v klidu věnovat sobě a doktorovi. Osvědčilo se mi to brát jí všude - nebojí se lidí, neřve, když někoho potkáme a on na ní mluví... čímž nechci říct, že by šla ke každému, to ne, ale neřve a i se usmívá, ale maminka je maminka a u tý je bezpečno!
Brácha svoje dceru u nás nechává a jdou nakoupit.. Ano, sice nakupují v klidu, nemusí se starat o dítě, ael holka nikam nechodí, o imunitě nasbírané "přirozeně" ani nemluvím... lidí se bojí, kolikrát řve i u nás a to k nám jezdí cca 3-4x do měsíce...
no prostě vztekání bych vydržela, ono to děti přejde, je to nepříjmené, to je jasný, ale tak neznám v okolí dítě, které by se alepsoň jednou nevzteklo v krámě/na úřadě, apod...
jo a další výhoda dítěte sebou - většinou (neříkám že je to pravidlo!) mám přednost jako maminka s dítětem