Přidat odpověď

Bez mučení přiznám, že hrozně. Z práce se vracím denně mezi 16-17, doma na mě čeká hladová smečka, vyjedená lednička, hromady špinavého nádobí všude, odpadky a zbytky jídel na stole, pod stolem, na schodišti i jinde. Nepořádek nepopsatelný, ponožky se lepí k podlaze a ruce ke klikám. Obvykle z toho chytám amok, zbytek rodiny to však nechává v klidu. 4 děti s nulovým vztahem k úklidu, manžel se někdy trochu snaží, ale po svém. Paní na úklid je můj sen, ale neutáhla bych to a stejně si nedovedu představit, co by si v tom našem chaosu počala. Těžko nám bude do šuplíků třídit poházené věci, oblečení a školní pomůcky, které se válejí na všech podlahových i nábytkových plochách. Mezitím běhají děti - naše i cizí, kočky a občas i slepice.
Nenalézám východiska, nezbývá než rezignace