Kdysi dávno, v době kdy jsem neměla děti mi moje kamarádka dala přečíst knížku s tímto nebo podobným názvem. Byly v ní neuvěřitelné příběhy rodičů, kteří byli týráni svými mnohdy ani ne ročními dětmi. Mě to tenkrát připadalo neuvěřitelné, ale kamarádka se též potýkala s tím, že její syn oba rodiče týral. On je sice nemlátil, ale měl na to své metody, odmítáním jídla a pití počínaje a neutuchajícím řevem konče. Kdybych to neviděla na vlastní oči. tak bych nevěřila, že tak malé dítě (asi rok a půl) je schopno takto promyšleně rodiče týrat. Kamarádka na něj opakovaně použila doporučenou metodu "pevného objetí". Poprvé ho takto držela asi 3 hodiny (do doby, kdy se přestal vzpouzet a "uznal převahu matky"). Opakovala to několikrát, vždy už kratší dobu. Z prázdninového společného týdne odjížděl klučík ne sice jako anděl, ale podstatně hodnější než dřív a už mu to vydrželo. Kamarádka též chodila do práce, chlapec do jeslí a zřejmě tímto chtěl na sebe upoutávat pozornost. Myslím, že tyto projevy vůbec nejsou mezi dětmi tak vzácné, jen se o nich nemluví, jako o spoustě dalších. Rodiče se často bojí, aby nebyli v očích svého okolí považováni za neschopné a krkavčí matky a otce. Nakonec tato diskuse je toho důkazem.
Předchozí