Jano, taky mam takový exemplář doma, budou mu 3 roky a přesně jak říkáš: "Kdo to nemá doma, tak nikdy nepochopí." Jinak co se týká nakupování, tak to je u nás kapitola sama pro sebe a po několika vskutku "vydařených" nákupem s naším lotříkem v období cca kolem 2 roku věku se s ním už neodvážím k nějakému obchodu ani přiblížit
Resp. nedávno jsme chtě nechtě museli navštívit krám s obuví neb mládě potřebovalo zimní boty a z zážitků tam jsem byla já (a myslím, že i prodavačky)duševně otřesená ještě několik dní
A to mladej ještě před vstupem do obchodu sliboval, jak bude hodný, nic neschodí, nebude utíkat...Honila jsem ho bosýho či s jednou nazutou botou nejen po krámě ale málem po celém nákupním centru a vystavené boty tam srovnávají do původních pozic nejspíš ještě teď
Děs, raději to nebudu ani popisovat. Nicméně před časem (20.7. 09 založeno) zde bylo téma "Co naši miláčci rozmlátili nebo jinak zničili - veselé historky") a tam jsem barvitě popsala pár našich návštěv hypermarketů
Sice se na mě dost maminek sesypalo, cože to mám za nevychovaného spratka a jaká jsem neschopná matka, že ho neumravním a že se snad tím prý ještě chlubím (což samozřejmě ne), takže posléze se zpočátku vcelku humorná diskuse úplně zvrtla
, ale každopádně chci říci, že vzhledem k tomu, jaké torpédo mám doma, tak mám naprosté pochopení pro jiné lotříky demolující obchody a svjíjející se vzteky po zemi atd. Pro ty, kdo se chtějí uklidnit, že existují ještě zdivočelejší a zlobivější dračisko, než je to jejich, tak si tam to moje povídání o řádění našeho robátka v hypermarketu přečtěte a rázem se Vám bude zdát Vaše dítko jako úplný andílek