Také bych nechválila za něco, co pochvalu nezaslouží - pochválila bych snahu, chuť, ale zpěv né.
Stejně tak nenechávám syna vyhrávat např. při společenských hrách - max. když se učíme nějakou novou, tak zpočátku, párkrát, aby neztratil chuť a aby rychleji pochopil...i když většinou chápe rychleji než já......
Taky měl období, kdy prohry špatně nesl - obzvlášť doma - to šel vždycky tajně plakat do pokojíčku, aby ho nikdo neviděl...a pak dělal, jako že nic.......ale hrát už dál nechtěl....no, jeho problém..naštěstí ho to časem přešlo.
Musel se s tím srovnat, v životě se s ním taky nikdo "mazlit" nebude, že ???
P.S. Běžím se pomazlit - dokud o to stojí.....