Podzemnice,
my právě doma používáme ironii hodně, dokonce i s vědomím,že tomu dítě do určitýho věku nerozumí..Asi by se to nemělo přehánět, občas nějaký nedorozumění přišlo, ale teď už to chápou celkem oba a umí si dělat ze sebe srandu taky...Takže kdyby se mě ptali,v jakýmkoli věku, jestli zpívají krásně,přičemž bych měla chuť spíš si zacpat uši
, tak bych stejně nejspíš řekla,že to bylo nádherný,opravdu jak slavíček....
. Když udělají hvězdu s nohama 5 cm nad zemí a ještě křivě, tak jim řeknu,že je to výborný,skoro na olympiádu...Oni se někdy vztekají,ale časem sami přišli na to,že to není tak úplně ono. Ode mně neuslyší,že to bylo hrozný a ví to..
Asi taky záeží na povaze dítěte..Starší syn nějak netoužil bejt vždycky nejlepší a mladší sice touží, ale je často k sobě samýmu až moc kritickej,takže potřebuje spíš povzbudit..