Přidat odpověď

já jsem se synem chodila jen pár týdnů, pak jsem se na to vykašlala... vadilo mi "namistrované" chování lektorky, měla jsem pocit, že ona o dětech ví všechno a my matky nic, bylo to směšné...
pak mi hodně vadí, že to stojí dost peněz...

začala jsem se synem chodit plavat sama, když jsme měli chuť... naučil se všechno sám, když chtěl, začal skákat do vody, pak se potápět a ve 4 letech plaval stylem nestylem bez pomůcek (pod vodou, jak tulěň) a od 5ti let umí kraul, znak (to se naučil při plavání ve školce, jen navázal na svoje samučení)...

s dcerou (rok a 3/4) chodím také sama, když se nám chce a též to nechám na ni, kdy si co začne ve vodě dělat...

myslím, že pobyt ve vodě s rodiči je bezva, pro děti je to přrozené a rozhodně si nemyslím, že to musí být organizované a nechala bych tempo na dítěti, každé je jiné, někdo se nebojí vůbec, někomu to trvá déle... my máme vodníčky, ale jsou děti, co prostě vodu nemusí, plavat se naučí, ale nikdy nemají z toho takovou tu radost

a potápění mimin je podle mě prostě blbost... už vidí sebe, když se mi zrovna nechce, jak mě někdo polévá a potápí a to plavu fakt ráda