Já tam byla, bavila se, zpívala. Víkend byl nádherný. Účastníci kurzu se sjeli z různých koutů republiky, měli různá zaměstnání, různé povahy, různý věk. A přesto jsme se dokázali za pár hodin pod Daniným vedením stmelit do party a odhodit stud zazpívat nejen před sebou samým, ale i před ostatními. Já mám kliku, že bydlím v Praze, tak můžu chodit i do sboru. I když se mi někdy nechce, jsem utahaná z práce, přesto nakonec jdu, protože teď už vím, že odcházet budu tak nějak odpočatá a nabitá energií na dalších pár dní. Když jsem na kurz jela, říkala jsem si, že jsem zase jednou naletěla, protože peníze, které za to vydám, budou v našem rodinném rozpočtu hodně chybět. Nadávala jsem si, ale teď jsem moc ráda. Je to investice do vlastního JÁ, kterou už mi nikdo nikdy vzít nemůže.
Předchozí