já jsem u zpěvu asi trémista, ale s vlastními dětmi trémou netrpím a jak jim hodně zpívám, výrazně se to zlepšuje. Dokonce jsme schopná je svým zpěvem táhnout na akcích typu besídka ve školce (dcera obvykle zpívá zcela po svém, mimo rytmus a melodii, omluvou jí budiž, že se stále potýká se slovy, má opožděný rozvoj řeči).
Ale stavy, kdy slyším, jak zpívám úplně mimo, to znám, nesnáším. A jak propadnu manice, tak ujedu docela
Ale děti mají zpívání rády, já vlastěn taky, takže děti mě v tomto smyslu osvobodily