Přidat názor k článku Maminky, ze zvířátek nešilte!

Milá Markéto, nemám ve zvyku přispívat do internetových diskuzí, ale tvůj článek mi mluví z duše a dojal mě až k slzám ( jestli to nebude také 33. týdnem těhotenství ). Za necelé 2 měsíce se mi má narodit první dítě a vzhldem k tomu, že jsem "šťastnou" chovatelkou 2 kocourů ( z nichž jeden britský modrý bydlí s námi v domě ) a druhý na zahradě jsem na otázku "Co uděláš s kocourem, až se vám miminko narodí?" poměrně dost alergická ( s oblibou jí pokládá má tchyně jiné "zasloužilé matky" ). Dost často argumentují tím, že kocour dítě v postýlce zadusí, popřípadě kocour venku zadusí dítě v kočárku ( oba kocouři jakmile slyší dětský pláč, tak se klidí do bezpečné vzdálenosti a předpokládám, že myšlenka na usídlení se u řvoucího dítěte je jim milióny let vzdálená ), na otázku toxoplasmózy jsem již imunní a nebaví mě jim to neustále vysvětlovat. Čímž nepopírám, že nebude potřeba určité ostražitosti, ale soužití dítěte a zvířat bych neviděla tak černě. Dost lidí také nemohlo pochopit, že jsem se v září ujala odloženého retrievera ( jeho bývalým majitelům se narodila dcera a najednou nebylo pro velkého psa v bytě 2+1 místo ), když přece budeme mít dítě. Ale to by bylo na dlouhé vyprávění.... Pro mě jsou zvířátka štěstí a za naši péči a lásku se nám odměňují milionkrát víc.