Ahoj všem, musím přispět k tomuto článku také. Článek je napsaný moc hezky a jako bych se v něm viděla. Hlavně bych chtěla podpořit všechny maminky čekatelky i ty, které těhotenství plánují. Sami máme dvě britské kočičky. Jsou našimi miláčky. Pověra, že kde je kočka je problém s otěhotněním je absurdní, jelikož já jsem loni otěhotněla hned napoprvé, ani jsme to tak rychle nečekali
a to kočičky s námi žijí v bytě a jejich přítomnost v posteli nám taky není cizí. A co se týká toxoplasmosy, tak jsem během těhotenství také ze všech stran slyšela, že musím přece dát kočky pryč, jiná varianta (hlavně od tchánovců) ani nebyla přípustná. S manžou jsme se ale zařídili podle svého. Pravda, že pro klid jsem si testy na toxoplasmosu vyžádala u gynekologa během těhu asi dvakrát a vše v pohodě. Kočičky mi dělali po celé těhotenství společnost a nebylo nic hezčího, než když jsem v klidu seděla, mimi se mi vrtělo v bříšku a kočky z obou stran vrněly u bříška
Na druhou stranu, pokud by se mi u dítěte projevila silná alergie, která by se potvrdila, tak bych situaci řešila, ale že by mi kočka zalehla mimi nebo tak něco, to si fakt nemyslím. Takže ničeho se nebjte a svých miláčků si užívejte