Afimo, myslím, že rodiče právo mají byť je to vůči babičkám a dědečkům strašné.
Třeba já si neumím představit oznámit mojí tchýňce, že už jí nikdy moje děti nepůjčím, neukážu... myslím, že by to měsíce mezi námi nebyla, protože by se utrápila. Stejně tak mojí mamince byť vůči ní mám hromadu výhrad - jejího přístupu ke spoustě našich praktik ohledně jídla... ale prostě našli jsme cestu, jak, abysme u toho byli my příp. moje sestra apod.
Já mám za sebou dětství, kdy dědeček byl despota, který chtěl ovládat všechny ve dvougeneračním domku a babičku, která brojila proti mému tatínkovi... a můžu Ti říct, že žádné zákazy nebyly potřeba. V nejvypjatějších chvílích jsme se jejich dveřím... vyhýbaly jako čert kříži a dávali jim tak oběma najevo, že máme rádi tatínka a maminku. S mojí sestrou jsme měli pár let hodně napjaté vztahy spíš možná žádné vztahy a byť jsem nikdy naší holce (mladší v tý době nebyla) neřekla ani slovo, tak se "tetě" vyhýbala taky - myslím, že děti strašně moc vycítí ze vzduchu a když dítě nechce, tak babička... nic neudělá