Přidat názor k článku Maminky, ze zvířátek nešilte!

Nevím, jestli barevný boloňský psík je přešlechtěná rasa, ale vím, že náš kousek má k pobytu venku podobný vztah jako já a děti - za hezkého počasí klidně celý den; když je hnusně, oběhnout nejnutnější a šup domů.
Myslím si, že je to celé hlavně o zdravém rozumu a zodpovědnosti. Po psovi toužil mladší syn dlouho, skoro rok jsme vybírali rasu hlavně podle povahy(pes, který potřebuje denně našlapat pár kilometrů, by do naší rodiny asi nezapadl)a po roce můžu říct, že je velmi milovaným nejníže postaveným členem naší "smečky" a spokojenost je na jeho i naší straně.
S dvouapůlletou dcerkou jsou to nejlepší parťáci, věčně spolu někde něco tropí, ale taky nejsou ani chvilku spolu sami bez dozoru. Je fakt, že se bojím spíš o psa než o dcerku. Oba mají přesně vymezené hranice, co si při svých rošťárnách můžou ke svému kumpánovi dovolit, ale pořád máme na paměti, že psovi do hlavy nevidíme.
Myslím, že při chovu jakéhokoliv zvířete je nutné si uvědomit, že je to prostě zvíře a jako takové ho milovat a nepovyšovat ho nad lidské členy domácnosti.