Článek je hezký, je dobrá myšlenka nezbavovat se zvířat jenom proto, že dělaly náhradníky před dítětem, a po narození dítěte už nejsou potřeba. To každopádně. Souhlasím. Asi se to dá zvládnout i s větším počtem zvířátek, to teda klobouk dolů. Ovšem za předpokladu, že kočky jsou kliďasi. Což je z obrázků zřejmý. Mimochodem, fotka mimina jak sedí na kočce, mě fakt pobavila :)
My jsme měli kočku dost těžce zvladatelnou. Opravdu těžko vychovatelnou, a divokou. Věčně shazovala věci, skákala jak hopskulička, což by nevadilo, kdyby mi nepřistávala na obličeji (a byly to fakt pecky), urážela se (a to pak byl s hygienou ámen), rozmetávala odpadky po bytě a dělala nepředstavitelnej bordel. Když se narodila dcerka, musela jsem ji dat pryč. Šla k rodičům a přes léto byla na zahrádce. Nevím jestli to bylo dobrý řešení, pro ni. Možná jo. Každopádně ale sem nechtěla riskovat, že mi malou poškrábe a pokouše, protože to dělala, nebo že po ní skočí ze skříně a podobně. Bohužel.
Předchozí