Přidat odpověď

ssjc Slovník spisovného jazyka českého

recense
[-ze],
recenze, -e (+recensí, -í, Čel.) ž. (z lat.)
1. shrnující zhodnocení vědeckého n. uměleckého díla; posudek, kritika 1: psát r. do odborného časopisu; výstižná r. díla; r. o nové knize, nakladatelská r. rukopisu (před publikováním)
2. řidč. redakce 2, verze: text starší r.; zachovaly se dvě r., jedna v rukopise, druhá v otiscích (Lum.); --> expr. zdrob. recensička, recenzička, -y ž.: rozhlasová r. (Boj.); --- recensní, recenzní příd.: r. část časopisu; r. řízení; r. výtisk k recenzi, pro recenzenta

recensent
[-ze-],
recenzent, -a m.
(
recensentka, recenzentka, -y ž.) (z lat.) autor recenzí 1; posuzovatel, kritik 1: hudební, divadelní r.; literární r.; stálý r. časopisu; nakladatelský r. rukopisů; recensentský, recenzentský příd.: r-á činnost; r. posudek; --> přísl. recensentsky, recenzentsky: r. posuzovat jako recenzent; --> podst. recensentství, recenzentství, -í s. činnost recenzenta