Přidat odpověď

Víš co by ti na to řekl můj táta?

Když nejde o život, tak jde o hovno

Standartní den blbec.. u nás takhle vypadá skoro každej druhej Ber to tak, že děti jsi měla na správné straně dveří.. do těch OTEVŘENÝCH dveří se mezitím nikdo nevloupal a nic neodnesl.... koupila sis flašku kterou můžeš teď á to konto vypít a všechno dobře dopadlo... do zejtra se z toho vyspíš

A jestli se mi dnešek vydařil? No spíš ne než jo... hlavu mám jak pátrací balón, ucpaný dutiny, nemůžu polykat, děti řáděj jako černý ruce zákona, Honzík slintá jak bernardýn a druhej den řve takřka v kuse (ale furt si říkam že fakt na tři měsíce to zuby nebudou), manžel přišel se smrtelnou mužskou nemocí na sedm a "ženo starej se, já jsem na umření"...

Klasika... Jak říkám.. každej druhej den a mohlo by být mnohem mnohem hůř (viz včera.. to nám umřeli letošní první jehňátka, to pak člověk víc než sakruje)...