Velice pěkně napsaný článek, konečně také trochu jiný názor.
Já osobně si myslím, že nejdůležitější je možnost volby, a tu my, ženy, v podstatě stále ještě 100% nemáme!
Ženy ve většině případech nepracují pouze proto, že by pouze chtěly, ale protože musí. Musí finančně přispívat do rodinného rozpočtu. Je jen málo rodin, kde muž plně zabezpečí rodinu. Pokud ano, tak má žena štěstí a může si vybrat – pracovat/nepracovat – a to je skvělé. Pokud má peníze, může obstarat pro dítě dobrou chůvu a pod. Pokud žena pracuje na vysokém postu, může si dovit dohodnout se na zvláštních podmínkách pro vykonávání její práce – úprava pracovní doby, přizpůsobení se jí, atd.
Chtěla bych ale poukázat na to, že to zase není až tak velká novinka, tomu tak bylo vždy. Také před několika staletími, pokud byla žena z nižší vrstvy, z chudších poměrů, musela vydělávat také – pracovat na poli, chodit sloužit – pradleny, uklízečky, .... Bylo plno „profesí“, které tyto ženy zastávaly. V bohatších vrstvách ženy pracovat nemusely. Další otázkou je vzdělání – chudí číst neuměli, bohatší ano.
Ono se to v časopisech typu Cosmopolitan pěkně čte, jak to mají dnes ženy dobré, jak si můžou vybrat. Když si ale vezmu za příklad rodinu se dvěmi malými dětmi, kde žena je např.zaměstnankyní pošty a muž např.dělnické profese, tak si myslím, že důvodů k radosti, jak si žena může dnes vybírat, asi moc nemají.
Rita
Předchozí