Natašo, nečteš, co píšu. Někomu kočky smrdí, jinému ne. To, že jsou cítit neznamená, že k vám nebudou chodit návštěvy. Jak psala Lída - někomu zase smrdí psi. Nebudu se hádat, protože je to pravda. Já psa mám, mazlím se s ním, voní mi hezky - psinou. Když zmokne, tak i mně smrdí. To, že dneska máte kočkolit s vanilkovou, jahodovou nebo lesní vůní ještě neznamená, že kočka ztratí svůj specifický pach. Já vyrostla v paneláku, v 8. patře chovali kočky na výstavu(pečovali o ně až až) - ale smrdělo celé patro. Byla jsem malá, takže mi to nevadilo vůbec, spíš jsem se na ně chodila dívat. Ale nadávali i sousedi z jiných pater. Od té doby se změnil sortiment různých přípravků od kočkolitu až po šampony, ale kočka prostě nemůže vonět po konvalinkách, je to pořád kočka. Mé pozdější zkušenosti s kočkama jsou novější, ale kočku prostě po "vůni" poznám. Navíc mám astma a v místnosti, kde jsou kočky, se dusím. Nemusím jí ani vidět. Ale jelikož je astma psychosomatické, tak záchvat přijde rychleji, když se mi před očima kocour proběhne - a do 10 minut musím odejít.
Předchozí