Přidat odpověď

Fluo - naprosto Ti rozumím. Dokonce to z popisu vypadá, že si naši manželé "vypůjčili" jednu a tu samou flundru.
Ta "naše" totiž byla v tomhle směru profík a když to řeknu na plná ústa, "vojela všechny ženatý chlapy v okruhu 15 kilometrů"
Podotýkám, že sama je vdaná.

Strašně dlouho jsem měla do putníku stejné myšlenky a pocity, jaké popisuješ. Do dneška, když vidím podobnou......, udělá se mi úplně špatně. A do dneška netuším, jak bych se chovala, kdybych ji měla potkat.

Odborníci radí se od takových myšlenek snažit oprostit, jak sama píšeš, ničím se tím ty sama.
Ber jako pozitivum, že spolu s manželem jste a snažíte se (oba) vztah znovu vybudovat. Nikdo po tobě nechce, abys odpustila jemu nebo jí Ale člověk se s tím vším musí nějak sžít. U nás už je to víc než dva roky a přesto, myslím, není den, kdybych si nevzpoměla. Ale už mě to psychicky neničí, nepronásledují mě ty šílené myšlenky, už v duchu nemluvím s tou flundrou..... Jak tady někdo psal, pomohlo mi, že jsem fotku, na který byla nůžkama na manikúru rozstříhala na pidi kousky a pak spálila. Je to kravina - vím, ale někdy stačí málo
Kamarádka fotku milenky svého muže připíchla na terč v manželově pracovně a házela na ni šipky Pak mu tam takhle nechala.

Bude líp, uvidíš. Není to nic lehkýho, ale jestli chcete oba, zvládnete to.