Přidat odpověď

Znám to, trvá to víc jak dva roky, šest dní v pohodě, sedmej den blbec. Psycholog nepomohl, čas zatím taky nic neutlumil. Jenže já mám navíc chvíle kdy bych dala nejraději i tomu manželovi pěstí, jelikož jak tu bylo mnohokrát řečeno i on se podílel. Mám pocit, že manžela nenávidím stejně jako miluji a opravdu čekám, až čas obrousí hrany. Občas přemýšlím zdali by nebylo nejlepší to tady zabalit a utéct, ořvat si to a nekoukat na něj každý den a pokaždé u toho nevidět ji, tu která mi napsala,že je můj manžel do ni zamilovaný a stane se mu to znovu, protože on takový prostě je... Já vím, že mě má můj muž opravdu rád, denně mi to dokazuje, ale ve mě se už něco změnilo, stal se ze mě někdo jiný a mám pocit, že tím, že jsme spolu zůstali, jsme se pouze potrestali.